Neslučitelná se životem

Koupeš se ve vaně s hloubkou oceánů

Žraloci značky Gilette zůstávají přikurtovaní

Ke smaltové pevnině z bílých oblázků

Asi aby nemohli jen tak uplavat i s hektolitry

Modré krve která ti prý proudí v žilách

S křehkostí Rusalky popíjíš víno a s každou další

Petrou lightkou ztrácíš hlas

A slova najednou nemají sílu

Přebít to chraplavé ticho mezi koleny

Co z pěny vystupují

jako souhvězdí lyry

zatímco teplo uniká ven

něžnou parou opilosti

výčitek a dezinfekce

 

Pluješ vanou jako by byla tvým vesmírem

Nebo korytem pro život neslučitelný se smrtí

S nadhledem kormoránů rozevíráš křídla

A pouštíš lahev s dopisem na rozloučenou

Ať si pluje sama Třeba ji někdo najde

Jako tebe

Vyhaslou úspornou žárovku

Škytající tmou

Ale to už bude pozdě hledat

Maják nebo Kotvu

Až tě večerní zprávy pro zvýšení sledovanosti

vyplaví zpět mezi dravý lid

a politicky korektní reportér prohlásí žes'

 

„…podlehla zraněním neslučitelným se životem…“