votrávená vot pohledu
říká "co si dáte?"
nebo "co to bude?"
"dobrej a naschle"
a nebaví jí život
a všichni jí serou
mouka a brambory
jogurty a mlíko
chleba a salámy
výčitky vot mámy
a pak najednou
z olomouckejch syrečků
vylez velkej červ
a tu kyselou prodavačku
spolknul
potom se proměnil
v nádhernýho motýla
zamával křídlama
a zašeptal ať jdeme domů
že už musí letět
Byla jsem na tuto báseň zvědavá a nezklamala. Povedla se .-)Hlavně ten závěr.
12.05.2020 22:50:49 | Jaruška
...každej tak trochu touží po proměně...má touha je ve smrti sublimovat...zmizet jako pára...:)
20.03.2019 13:53:22 | Jort
Promiň! To si musím přidat, Yry.
Naše prodavačka neteř. "Ty lidi jsou tak debilní a lezou mi na nervy!"
"Ale to by byl zázrak, Barčo, kdyby mezi stovkami lidí se nikdo neminul s tvoji inteligencí a trpělivostí." odvětil jsem. Změň práci. "Po lese sbírej lesní plody a prodávej je u silnice. Nebudeš pracovat s lidmi, a v lese o lidskýho debila nezavadíš."
Nad tím koncem se usmívám. Pěkně si to vymyslel.
18.03.2019 14:59:17 | šerý
tak to sem moc rád
třeba se neteři taky poštěstí
a promění se v něco někam:-)
18.03.2019 17:42:54 | Yry