Uvnitř vně napořád
Uvnitř vně napořád
Vznáším se,
když vracíš mě
zpátky na zem
a souhra dění
je příliš vzdálená
na to, abych
zůstala uvnitř i vně
našeho časoprostoru.
V horách mám
svá křídla
a o kousek dál
vlastní oceán
pro případ,
že žlutý oheň pouště
bude příliš hřát
a země bude
potřebovat vláhu.
Tady a teď,
všude a nikde
v právém opaku napořád.
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Vlastnit oceán a vzít na bedra zodpovědnost za jeho stav..
Četl jsem všechny řádky, v posledním je možná čárka navíc.
Vnímám ducha básně a zamlouvá se mi.
01.04.2019 23:53:20 | Now
Jsem rada, ze k Tobe promluvila. Pravda, ta carka tam vubec byt nemusi, obvykle pisu uplne bez interpunkce, ale zrovna tady je v moji hlave odmlka, co mi proste nejde smazat. Ale kdo vi, treba to upravim casem. Hezky den :)
02.04.2019 07:58:28 | Denael
Čím vynalézavěji a rafinovaněji promluvíme o ničem, tím větší nakonec vznikne prázdno a škoda. Protože je vidět že autor sice není hloupý, ale nepoužil své dispozice správně. Jako když paní učitelka řekne "ne já budu radši dělat modelku".
01.04.2019 11:09:31 | Karel Koryntka
Ja si třeba myslím, že všem, co mají srdce a umí číst meziradky dojde minimálně ten pocit, coz je ta hlavni zprava, kterou chci predat ;-) Plus ja pisu pro sebe, abych pochopila a vyfiltrovala vlastni pocity a myslenky. To, ze nektere basne jsou blízké i jinym, je pro me mily bonus, ale rozhodně to není muj cil :-)
01.04.2019 15:41:09 | Denael