JEDNOHO DNE
jednoho krásného jarního dne
se lidé probudili do slunečného rána
provoněného nadějemi
protáhli se
nadechli zplna
a s údivem nasáli nezaměnitelnou vůni života
kterou už skoro přestávali vnímat
včerejší starosti jako by náhle odpluly na potrhaných mracích
a s nimi i mrzutost nad všemi dřívějšími nezdary
všechna dosavadní příkoří se zdála náhle být tak malicherná
usmáli se nad svou bláhovostí
jak mohli ještě včera nevnímat
že svět je proto tak přitažlivý
že je tak nekonečně pestrý
že všechno má svá plus i minus
bez jejichž vzájemného škádlení by život možný nebyl
že každá harmonie je jen prchavě nestálá
a proto se musí nepřetržitě obnovovat
a že to co probouzí jejich touhy
je právě ono tajemství ještě neobjeveného
čeho se po kousíčkách mohou dotýkat doslova každý den
i dnes
nač se tedy nesmyslně vztekat
urážet pro chyby či omyly druhých
jichž mají dost i oni sami
a zasmáli se z plných plic
čemu?
no přece sami sobě
APRÍL!
Praha, 1.4.2019
https://www.youtube.com/watch?v=aJIpVj_YkNo
Tohle nadechnutí bych potřeboval. No nic, zpátky do reality, apríl je stále stejný prevít. :-D
04.04.2019 15:45:22 | Kubíno
Já takhle udivena stála ráno po sedmé v zahradě a nadechovala se...a vůbec to nebylo aprílové krásno...bylo opravdické.:)
01.04.2019 23:20:18 | Dreamy
Dokázat se vysmát sám sobě je nenalíčenou tváří ega. Každý (tedy většinou) ale chce být pohledný z venku. A taky ta potlačovaná "pestrost." Mnozí v černém, šedém, případně v kalných industriálních barvách. Mrzutost Cz se nosí a je i mediálním trendem.
Konec mě překvapil. Pěkně si nás vyvedl aprílem.
01.04.2019 13:29:13 | šerý
Moc pěkná reflexe, a "nenalíčená tvář ega" je přímo bonbónková metafora :-) Díky za inspirativní obmyšlení :-)
02.04.2019 15:07:22 | Amonasr
Tak jo, sice je apríl ale je to pravda. Ty ufňukané krasavice které neumí česky, mladé i staré spokojené sprosťáky, kteří neumí česky, početné zbylé nejmenované trubky, které neumí nic, i krále ťulpasů kteří mě blokli (a neumí česky) - ty všechny v různosti už respektuji. Ostatně jsem taky ťulpas a rovněž neumím česky dokonale, proč se tomu nezasmát.
Díky moudrý klidný pozorovateli, básnička je výborná, jednoduchá a přitom obsažná bezmála jako proroctví a plyne hladce. Uprostřed kolem těch "že, že, a že..." tam to už jede jako proud, nabírá spád a spěje k hořkovtipné pointě.
01.04.2019 12:57:41 | Karel Koryntka