Průměr je lapka, krade nám svět
Řadí nás do davu bez tváře, bez citu
Bere nám fantazii, nechá pár holých vět
Průměr je zloděj, co krade víru
V průměru jati všichni žijeme šťastně
Jen nijak nevyčnívat a nemít názor
Jak ovce hloupé mlaskáme slastně
A na lidi s vizí si dáváme pozor
Za prachy všechno máš
Za prachy koupíš, co chceš
Kam vítr tam tvůj plášť
Za drobné vzdáš se snů i hvězd
Průměr je nemoc, průměr je mor
Zavření v boudách pěkně si tloustneme
Mocní se smějí, nemají vzdor
Bez vyšších cílů jak ovce hloupneme
Vystupme z řady, ukažme um
Všichni jsme stejní a přeci jiní
Přestat se bát, vzít do hrsti rozum
Ukázat pánům jak se v nás mýlí
Vymaň se z průměru, vzpřímeně hleď!
Změnit svůj osud každý z nás může
.Každý má talent pro jinou věc
Psát věty rozvité, nebýt jen průměr.
zajímavá myšlenka... já už dávno vím, že průměrný člověk neexistuje :)to je skoro něco jako Schrödingerova kočka...
02.04.2019 16:09:14 | Polux Troy
Pojem průměr nic určitého neříká; dobrý průměr je na úrovni, špatný pod úroveň davu. Záleží jak dobrý nebo špatný je ten dav...:-))Ale zajímavý obsah básně.
01.04.2019 15:00:24 | Lighter
Díky za názor.Jasně, každý jsme jedinečný, ale někdy plaveme po proudu bez zájmu
vylézt na břeh , rozhlédnout se a jít jiným (svým) směrem než ostatní.
02.04.2019 19:58:28 | milda0043