Nesouvislá čtyřverší

Pletenou oprátku dala mi matka
Ať klidně jabloň ozdobím
Ať shora dolů pouštím si draka
Hlavně, ať při tom nedrobím

Urvaným pařátem roztírám inkoust
Čáry jsou slova a ze slov je svět
Kéž nikdy by zhouby mé nepučil květ
Kéž do nikam mohl bych vyplout

Vídávám postavy lidí bez uší
Lidí bez rukou, nohou a zad
Lidí bez trupů, knírů a vad
Vídávám zástupy zmuchlaných duší

Bijí mě obuškem v kaluži krve
Přitom mě zabili hned napoprvé
Sleduji scénu jak z filmu vyrvanou
Sleduji tlupu tří lapků sehranou

Šílenství vábí mě jak rybu návnada
Chtěl bych si do rakve hned lehnout na záda
Šílenství láká mě jak tučná housenka
Chtěl bych být vyválen válečkem do tenka

Až na nás padne noc, chtěl bych tě svlékat
Pot při tom začne mi po čele stékat
Toužil jsem tě zválet jak srnec srnku
Však rozepnout nemohu tvou podprsenku

Vpila se do peřin, já se vpil do ní
Teď se mi po tom všem hlavou jen honí
Když sedím opuštěn, sám v prázdném domě
Že byla tu pro všechny, vůbec ne pro mě