Papírové blues

Papír

můžeš zmuchlat Ztratit v kapse

Zahodit Popsat

Zapálit

Ale nikdy Ti nevezme

pocit rodinného štěstí

pokud to není zrovna

hypotéka

nebo Tvé štěstí

nevyšlo jako složenka

pro EET

 

A tak tu klopýtám v moři papírů

a Tvá náruč nabírá kilometry

Tvé zprávy zpoždění

jako vlaky se spadlými

pantografy

co projíždí železniční stavbou

s vetchou opatrností starců

Škoda že kouzla dopisů

jsou již pasé

Čekám SMS

kterou přece nikdo

nemohl zahrabat

do listí

voňavých dopisů

a olíznutých známek

 

Čekám zprávu

co ukrajuje

z mého času

stejně úspěšně

jako z mého

srdce

 

A zatímco dobří holubi

se vracejí

Ty nikde

A tak muchlám papír

už jsem mu předal

veškerý svý teplo

a touhu a pot

že jsem se musel

do něj zcela vpít

a reinkarnovat

 

Ale papír mlčí

Kdyby tak mohl promluvit

lidem do duše

jako poezie

nebo jako to umíš Ty

ale mlčíš s ním

a mou agónií

na zastávce

autobusu

co bude od července

už jenom na znamení