Já chci jen...
Já chci jen...
Kdekdo chce štěstí, jistotu, lásku, klid,
já chci jen žít, to opravdu přeju si,
ať na dně třeba jsem, o čem chci smím snít
ať musím dělat, co jiný nemusí,
ať ráno kalné je, noc temná jak hřích,
ať žene mě povinnost jak koně bič,
ať prchám do světa od doteků tvých,
ať v chvatu od tvé duše ztratím klíč,
ať válčit s marností budu snad denně,
ať prach namete mi vítr do očí,
ať zchudnu a nic nemám víceméně,
ať z každého kouta běsy vyskočí...
Mohu-li žít, všechno zlé unesu rád,
s čistým srdcem budu šťasten umírat.
Komentáře (13)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Ach,s čistým srdcem! Nádhera :-)
žÍT...Žít tuto chvíli....
Prosím,já měla kdysi Sonety od Shaekspeara v braillu a miluji je ... A mohu se ale zeptat přesto? Čím se, prosím, liší anglické odtěch českých a jak mohu složit sonet?
12.04.2019 21:21:36 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Děkuji. Sonet (z italského sonetto - písnička) vznik ve 13. století a má vždy 14 veršů. Ten původní italský je rozdělený do dvou čtyřveršových a dvou tříveršových slok. Později angličtí autoři vytvořili nové schéma, tedy tři čtyřverší a závěrečné dvojverší (couplet), který má přinést nečekaný tématický či obrazový obrat. Takže to jsou dva typy sonetů, jakou řečí jsou psané, na tom nezáleží. Shakespeare byl vynikající i pokud se týká sonetů. Ostatně tento můj sonet je inspirovaný půdorysem Shakespearova sonetu č. 66, ač tématicky s ním nemá nic společného.
12.04.2019 21:34:12 | kvaj
Cenný Kvaji,hihi děkuji za Tvé vzácnea trpělive Vysvětleni, ja se k nemu budu jeste vracet protoze ja si to budu rozebirat v mysli a mohu se zeptat?
A jak to oni mohli, ty Shaekspearovy Sonety přeložit do češtiny úplně přesně a ještě k tomu tak,aby se to rýmovalo? Protože angličtina je přeci jen trošku gramaticky jiná víš jak to myslím,hihi :)
12.04.2019 21:36:20 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
To nejsou jen překlady, ale spíš přebásnění, což je podle mého velmi, velmi obtížná disciplína. Překladatel musí pochopit dost hluboko smysl básně, a pak to vyjádřit v češtině často jinými slovy a v jiném metru. V angličtině se například pro sonety používá jambický pentametr, který je pro češtinu velmi netypický, takže si překladatelé musejí vypomáhat jiným metrem a jinými stopami. Je to každopádně hodně těžké.
Kdysi jsem četl, myslím 17 českých překladů Poeovy básně Havran, ale jen ten Nezvalův se mi opravdu líbil. On jediný našel správný ekvivalent ke slovu nevermore (nikdy víc), a sice přepisem víckrát ne, který nejlépe napodobuje havraní krákání.
12.04.2019 21:46:18 | kvaj
hhihi aha takže počkat:
Překladatel to třeba jakože přeloží a pak to předloží básníkům, aby to přebásnili? Chápu to?
12.04.2019 21:48:11 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
To ne. Překladatel básně musí být sám vlastně básníkem. Aspoň tedy většinou. Myslím, že by to tak nefungovalo, kdyby někdo udělal doslovný překlad a jiný to přebásnil.
12.04.2019 21:51:16 | kvaj
Ale to by bylo lepší, myslím,protože překladatel by vystihl vše doslovně a básník ,který má vzletnější možná dar než překladatel, by to vystihl poeticky.Počkat,Ty mysliš, že překladatelé bývají básníky? :-)) Waaaw :)
12.04.2019 21:52:27 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Přesně tak. Často jsou to známí básníci, ale jsou i takoví, kteří se orientují jen na překládání/přebásňování cizojazyčné poezie. Například pan Hilský.
12.04.2019 21:56:10 | kvaj
Začínám chápat :-)
12.04.2019 21:57:37 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Myslím, že ano.
12.04.2019 21:59:22 | kvaj
:-):-):-)))
12.04.2019 22:00:19 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA