nad mraky

užívat si nicoty

čert vzal čas a vyrobil hodiny
slova jsou popel a popel byl papír
malý svět do kterého se už nic nevejde
všechno co jsem měl jsem poztrácel

budu si brát svou ruku do dlaní a podepřu si ji koleny
jenom jedno malé píchnutí a potom už bolestnevrmor
vznáším se pod polštáři z popela
ale stoupám pořád výš a výš

tak vysoko že ani nedohlédnu na zem
stoupáme spolu ale je mi to jedno
tady nejsou hodiny tady není čas
mraky ustoupily mému letu na měsíc
mému styku s hvězdami

už mě znovu nikdy nepohřbíš

mám tě v kříži





nad mraky jsou všechny dny stejné
popel si lehá na zem
země vychladne
jako když vidíš obzor před východem slunce
ale je pořád ještě tma
nad hroby zapomenutých nadějí se vznáší mé prázdné tělo
s duší umlčeného dítěte
modré je nebe nad hlavou
tráva se zase zelená
nikdy by mě nenapadlo že už nenajdu svůj klid