Naše Dáma
Naše Dáma
Anotace: /Notre Damme/
Každý máme někde tu svou dámu
...
"Ve vypuštěným bazénu jednou
postavím z Tvých polámaných křídel
Eiffelovku..."
Řekla s vážností Emmy Smetany
Jen místo hořící katedrály
jsem za ní hořel já
touhou a zvědavostí
kolik francouzských reálií
již ochutnala
a kolik mi jich
dovolí
ochutnat
ještě ze svý počestnosti
která zavání bílým pokojem
trochu jako klišé
barovýho kouře
a zhulenýho pianisty
co nestihl poslední autobus
domů
Jako já
Vlastně se pořád někam vracíme
dokud se máme kam vracet
do měkkého náručí
pouličních šlapek
k vlastní ženě
anebo k mámě
A zvracíme Dokud máme co zvracet
v tomhle zvráceným světě
kde všechny mince
mají vždycky dvě strany
jako Tvoje tvář
tak souměrná a čistá
že by klidně mohla být
sousoším ctnosti
zatímco já bych byl jen ďábelským
chrličem Napůl kozel Napůl člověk
napůl v prachu slavného Notre Damme
Ale beru Tě za slovo
a jednou si zaplavu v tom Tvým bazénu
pod Eiffelovkou
napuštěným vlastními
slzami
Komentáře (11)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Upřímně, začátek příliš v realitě a tato báseň má na víc. Ale i to má své kouzlo. Kontrast. Konečná strofa je mistrovská záležitost. Děkuji.
21.04.2019 00:38:15 | Now
Děkuji, Now :-) Víš, nepíšu básně pro básně, ale jen dávám na "papír", do placu to, co mi přichází na mysl, neučesávám své myšlenky, nechám je volně plynout. Mistrem je především moje inspirace... Ne ego. Tvého upřímného komentáře si vážím ;-)
21.04.2019 11:47:07 | Jasmin de Paris
Děkuji všem za komentáře! :-) A paradoxně mně ten text šel do hlavy při jedný absurdní písničce, která s obsahem vůbec nesouvisela... najednou se do mě myšlenky sypaly a já je rovnou psala na liter bez cenzury tak, jak šly za sebou...
20.04.2019 17:45:50 | Jasmin de Paris
Hm. To je síla upomínky! "Nevytěžuješ" spekulativně na efekt z aktuálního tragického tématu. Kráčíš z šíře a dáváš čtenáři prostor k vnímání (I) okolních souvislostí. To se mi líbí a u Tebe s požitkem.
20.04.2019 12:43:47 | šerý