.....

ZMAR

Houfy kočičích hlav
cinkají pod kopyty koní
když se do nich
zařezávají kola dřevěných kočárů
dým z komínů
vplazil se do ulic
jako rozběsněný dav
pro revoluci
šlápoty na rohu
funebráků se bojí
mor v rukou felčarů
gilotina a olizování plamenů
bída
hlad

terpentýn
vosk stéká po svícnu
a syčí do tmy
jako shrbená žebrající stařena
u rozpadlé kašny
zlostný smích
a cvakot korbelů
s nahořklým vínem
mizí do chřtánu
pod zkažené zuby
a pachu dechu po ránu

vojáci v rojnicích
vůně síry
tabáku
krve
řev
bolest
zástavy vlají
jako pradlenám zástěry
když smývají v agonii
slzy a pot
z kabátců raněných

polonazí sirotci
pláčou za padlé
v zátiší smrti
i mlha padla
jako opona
na zpustošenou zem
mezi mrtvé legionáře

jen andělé
jako honáčtí psi
zahánějí duše do nebe
aby se jich nezmocnila
ta temná síla
co našeptávala tělu
ubohé schránce
povraždit se a pobít
ve jménu krále.