EPIZODY
cloumá jím ponížení a hněv
(to se někdy stává)
takové příkoří
a přitom se tak obětoval
v rádiu zase ječí Bílá
vypíná ji
hněv přerůstá ve vztek
tohle tak nenechám
klakson auta někde pod balkonem
co je to za debila
být tak bezohledný k druhým
buší mu srdce
musí se nadechnout
pěkně zhluboka
kocour doráží mňoukáním
chce krmit
miska mu padá z ruky
kočičí oči se dívají vyplašeně
co je to dnes s tebou?
ale nic
usměje se v duchu
opravdu nic
vždyť blbců na světě je víc
kdyby se měl kvůli každému rozčilovat
sanitka si někde razí cestu
kdosi je na tom zrovna hůř
zapíná znovu rádio
jsem tvůj muž
zpívá Cohen
zasní se
život je fakt o čemsi jiném
tak co dát vzteku sbohem
v ruce má nůž
ukrojí kousek chleba
namaže na něj máslo
a položí sýr
vzdychne a trochu hořce zasměje se
pak rukou odhodlaně mávne
nad sebou
v duši už zase skoro mír
co je dnes vlastně za den?
Cohen dozpíval
lidi jsou zkrátka jenom lidi
a všichni někdy lžou
omluvně pohladí nechápající zvíře
jde se dál
Praha, 3.5.2019
https://www.youtube.com/watch?v=vRMWW1KJD5E
To je hustý... :-) ze života...
Dnes jsme jeli na trhy hrnků, já, partner, kamarádka.... tam mraky lidí, smály jsme se tomu, já jsem ti to říkala... po hodině a půl davování jsme usoudili, že potřebujeme víno... koupili jsme si víno a k vínu si prostě dopřejeme cigárko, tři lavičky dva metry od sebe... na jedné dvě dámy kecaly, uprostřed volná pro nás na další chlap s kočárem... otočili jsme se, zapálili si... to tu budete kouřit u toho dítěte? zaduněl hlas asi otce... kamarádka jsme venku a daleko... nejsme sobci, dým do kočáru nešel, pán se potřeboval ochladit na někom... otočila jsem se a říkám mu, nic k vám nejde, zákaz kouření zde není, klid... vyndal telefon a začal nás natáčet a vyhrožovat... prosím? dám vás až na ministerstvo ... jaké? neodpověděl... vy nemáte děti|? máme děti, máme fůru dětí a někdo i vnoučata... ale nechodili jsme s nima po trzích, ale na hřiště... a k vám nic nejde, jsme otočeni, tak tady nehrajte komedii, je to zbytečný... a kdybych tedy cítila tak moc ohrožení, jdu pryč, sedět v tak ohavné zóně a natáčet si to na mobil je fakt velká frajeřina ucedila jsem... pak jsme odešli my a já tam nechala keramiku, co jsem koupila, vrátila jsem se tam a zuhučel, kdybych si toho všiml, hodil bych to do koše... koukala jsem na něj a říkám hmmm, házet do koše něčí práci je fakt bezvadný, tleskám a utrousila jsem, že je pitomec... přijdeme k autu,, tam dopis, jak jsme zabrali místo pro nákupčí auto škoda... že nás nahlásili na policii ČR a měšťáky... to už jsme se smály i foto máme :-))
v autě jsme se už řechtali... přijeli jsme natankovat a u pokladny autous fotbalistů zrovna platilo... :-))
proč se rozčilovat?
zbytečný... užili jsme si den pak potkali ještě pár lidí, co byli milí a hned je veseleji...
04.05.2019 23:22:40 | zelená víla
Jeden podpis života. Epizody. Výkřiky, zákopy míru. Nechápající kočka... kdo ví. Třeba si podivuje, jak je člověk proti ní nedokonalý. Kolik má ten dvojnohý nadbytečných emocí. Nutíš k požitku i zamyšlení.
03.05.2019 14:24:27 | šerý
No to byl fičák, ale, ten s tou kočkou, měl fakt štěstí, že houkalo, ovšem ne pro něj...:-)
03.05.2019 13:16:34 | Dreamy
I´m your man.. Ttdt.. pěkně zakomponovaný Cohen v příběhu majitele kočky ! Dík
03.05.2019 12:43:58 | SOBEC