Mořští vlci

Mořští vlci

Loďka si po moři pluje
a když vítr do plachet duje,
uhání rychle ke svému cíli.
Dopluje? Vždyť vlny nějak sílí!
Támhle se zrovna jedna valí,
převalila se přes záď a mizí v dáli.
Za ní se valí další a další,
naše loď je už trochu starší,
tak doufám že vydrží ten tlak!
Začínám mít o loďku strach.

Moře se uklidnilo a vane slabý větřík,
který hladinu moře trochu čeří.
Loďka se pohupuje sem a tam
a z kajuty vylezl i kapitán.
Kapitáne, hlášení:
nemáme žádné vážné poškození,
z kursu jsme nevybočili
a bouři jsme všichni přežili.
Kapitán poděkoval a kormidla se chopil,
při tom kubánský doutník kouřil.

Loďka pluje stále dál,
posádka zpívá a s ní i kapitán.
Všichni jsou veselí a životem se těší,
nevědí, že blíží se další nebezpečí.
Ostrý útes pod vodou schovaný ční
a nikdo vůbec netuší,
že loď přímo na něj míří,
katastrofa se čím dál tím více blíží.
Někdo na lodi si však všiml útesu
a z očima plnýma úděsu
zakřičel poplach právě v čas.
Loď se vyhnula jen o vlas.

Pluje však stále dál za svým cílem,
protože správné chlapy má za kormidlem.
Výcvik a morálka to nejdůležitější je,
bez toho se nikam nejede.
Míle a míle ubíhají,
milióny vlnek si z lodí hrají.
Jen dvě míle je od cíle dělí,
stihnou být doma na večeři!
Jen týmová spolupráce tohle zařídila,
že je síla moře neutopila.
Jsou zocelení a mnoho zkušeností mají,
teď těší se na rodiny, které je čekají.