Anotace: .
Byly doby,
kdy jsem ještě věřila tomu,
že oblečená žena zvládne více
než ta svlečená.
Kdy jsem se ještě vracela domů
kolem bylo pohledů snad statisíce
a já byla nadšená
Byly doby,
kdy bubáci pod mou postelí
ještě neměli žádné známé tváře
a nemohli se dotýkat.
Kdy jsem se před nepřáteli
schovávala do polštáře
a zvládla jsem jim utíkat
Byly doby,
Kdy jsem ještě věřila v dobro lidí
a podala jim ruce bez podezření
a strachu.
Kdy sebou nechala jsem řídit
a zůstala pak z vysílení
ležet v prachu.
Básnička se mi líbí, hlavně první 2 věty jsou výborné. Snad jsou originální? Je to takový Mozart, který vyzní jednoduše, přestože skladba je uvnitř hodně provázaná v systému.
Pro udržení náboje je potřebujeme uprostřed místo "dotýkat" dát "dívat" a nějak dorovnat rým. A potom nějak změnit poslední větu která není logicky úplně dobře a dělá nadbytečný zvrat a zápletku. (Tenkrát jsou ty "dobré" doby, nikoliv vysílením ležet v prachu.) Pokus se na básničce ještě zapracovat, protože za to stojí. Nese autentickou zprávu o tom, že krásná žena to mívá v životě překvapivě těžší, muži ji chválí nespravedlivě a ona obtížněji reflektuje sama sebe. Avšak hrdinka, ač ji kolem sebe nyní nevidí, přece dochází k poznání klíčové hodnoty: věřit v dobro lidí.
13.05.2019 08:33:06 | Karel Koryntka
Děkuji za kritiku. Vše většinou píšu narychlo a nedotahuji do detailů. Ještě na ní musím zapracovat :)
13.05.2019 09:22:09 | Neegoista88
Pěkné dílko s poetickou výpovědí! Díval jsem se do Tvého profilu... nóó, máš talent.
13.05.2019 01:17:56 | šerý