Tvé srdce kypí vroucí láskou
skrytou však pod černou maskou
Toť závíst? Ne - snad pomsty chtění
děsí jej od kuropění
Ono jest temné však uvnitř skrývá
čistotu, jež labuť mívá
průzračnost jak kapka rosy,
co o slyšení v slunci prosí
Když slyšet je ho tlouci
i skály se chvějí
snad z oceli brouci
své písně tam pějí
O tom jak chladno a mrazivo je
okolo malebné chaloupky
ale když pronikneě do hloubky
nalezneš teplo u ohně
Jo krásně jsi reagovala. "To bych nerada" A vidíš jak to hned dostalo vrstvy: snad se směješ, snad se mračíš, zdvihla jsi nos, či ses lekla. - to všechno udělá 1 jediná dobrá věta, tolik obsahu unese. Tolik podnětů. Snaž se vždycky mluvit takovými slovy a větami.
26.05.2019 12:37:18 | Karel Koryntka
Aj schedire milý malý ty jsi teď asi už v tom období kdy začneš žensky básnit. Říkala jsi "jsem královna studánek - nehodím se na zámek". A teď pohleď na první sloku, jak tam "srdce kypí" a láska, maska, pomsty chtění kuropění. Dokonce "toť" a "ono jest".
To vůbec není ta milá přirozená královna studánek kdo tady mluví, ale nějaká zámecká paní, celá v hedvábí, ovívá se vějířem a hltá gotické romány. Pokud budeš mluvit takto nuceně škrobeně, budeme se muset rozloučit a to mě, ach bude mrzet.
26.05.2019 08:57:21 | Karel Koryntka