Vám lidem pod okýnka
zaseji dvě semínka –
odpusťte – potají.
Až nebude sváru,
pak pro Boží chválu
k nebi se vydají.
Až upustí zlo
své vlády žezlo,
ve výhonku spočinou.
Převzácná proměna –
ratolest oděna
rozkvetlou lučinou.
Již té prvosence
i vám, však jen tence,
slavíčci zapějí:
Ta semínka milá
od pradávna byla
Láskou a nadějí.