Nechci

proč stalo se to včera?
Chodit s někým, byla by to nevěra.
Proč jsi to udělal,
city jsi při tom někde zanechal.
Prosit tě, bylo zbytečné,
připadáš mi jako dítě nevděčné.
Měl jsi kamaradství, chtěl jsi víc,
promiň, ale teď už nemáš nic.
Věřila jsem ti,znáš mě moc,
bylo mi s tebou fajn a pokazila to jedna noc.
Bolí to u srdíčka, pláču a naříkám,
nahlas však nevzlykám a slzy polykám.
Nevím jestli odpustit, nebo zapomenout,
bojím se z toho mrtvého bodu pohnout.
Buď půjdu vpřed, nebo vzad,
rozhodnu se dobře,snad.
Ovladli tě hormony, mám to takhle chápat.
Jsem jako dítě, ktere nechávají tápat.
Nevím koho mám poslechnout,
nechci sama u sebe poklesnout.
Rozum by odpustil, srdce však nemůžu,
kdo v téhle chvíli mi pomůže?