Ze vzduchu a kamene

Potřebuji se dotýkat kamene
(řekla a mělo to svou váhu)
Vzdušné zámky
děti nenakrmí

Potřebuji se dotýkat tvojí kůže
(řekl a bylo v tom dost citu pro oba)
Domov bez duše
Tě nezahřeje

A tak se on dotýkal kamene
A tak se ona dotýkala jeho duše

Leželi pak na dřevě
na podlaze
utkané
z hoblovaných prken
přikryti sami sebou

Dvě tenké nitě
(života)
spletené v lano

K sobě přimknuti
(dvě duše)
ve vzdušném zámku
postaveném
z vody
písku
dřeva
kamene
a citu