Opět tu stojíš

Zas v srdci mi bloudiš
ač zamkla jsem tě v hlavě
Ve snech mě pokoušíš
Cítím se tak krásně

Ta dávná Minulost jako by byla přítomností

Sáhnu na prázdné místo vedle sebe

Uvědomím si pravdu která zebe

Jsou to už roky kdy rozloučili jsme se na rozcestí

S hlavou vzhůru jsem chodila po světě
A Nikdy snad netoužila po odvetě
A přeci s tváří  poklidnou
Hrála si na ženu silnou

To aby nikdo neviděl city v hlouby ukrytý

Další muže jsem v loži měla
Lásku, vášeň předstírala
A sama sebe přesvědčila
Že jsem na tebe zapomněla

Hlava může, však srdce lhát neumí

Vynořil jsi se z hlubiny
Ve tvých očích se topím
Nešťastný po boku ženy
Tak trochu se bojím

Kdysi si plakal na jejím rameni

Minulost je tak živá
Ona mi tě odcizila
A teď stojíš předemnou
Tvé oči. Nelžou? 

Podlehám tvému mámení

Můj charakter pere se s touhou
Chce aspoň minutu pouhou
Věřit, že jsme opět My
A cítit tvé něžné doteky. 

Však ona je tam někde "plná trápení"

 16let dokonalého muže v srdci mám 

Co na plat,když osud nepřeje nám

Dvě duše sobě si souzený

Co cestu nenašli k souznění

To pouto mezi námi,nikdo nezmění