návraty
návraty
šla jsem zahradou
téměř k obloze
tyčila se rudá růže
napadlo mě kdesi
uvnitř
osamělá
půjdeme spolu
v trávě si zatančíme
jedna druhé
zašeptáme slova
pro která svět
nemá pochopení
tvá osamocenost
mě samu kdesi uvnitř bodá
máš sametový šat
plný slunce
a přece
kam ukryla se touha
co do stvolu
vháněla tvůj růst
proč v půli cesty
ses tak náhle rozmyslela
kráčela jsem zahradou
téměř nedýchala
v naději
že zaslechnu tvá slova
ticho za tichem
ozvěnou se line
přeci jen cos málo
mně jsi zašeptala
cosi
co jsem už kdysi dávno
zapomněla
Komentáře (16)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
..jak voní ticho slůvka nedovyřčeného v zahradách Naděje...:-D ST** KRÁSNÉ**
19.06.2019 21:56:57 | Frr
ještě je ... Naděje ... jak se zpívá v jedné písničce ... děkuji. úsměv.z.
21.06.2019 08:12:33 | zdenka
Líbil by se mi, váš společný tanec ve větru. To téma je kouzelné... i tvé pokorné našlapovaní zahradním tajemnem. Našlapuji s Tebou...
19.06.2019 21:56:39 | šerý
Nádherně sryté náznaky niternoSTi Zdeni...bravo...nevěřila jsem, že se to stane, ale i samotu už dokážu milovat...paradoxně nejsem vůbec sama :)
19.06.2019 20:10:02 | Malá mořská víla