Had

Svět přechází rychle do útlumu
když smýšlí mozek o rozumu
jaká to lopota bez radosti
přimět jej trochu do činnosti
snad chvíli mlátit jej golfovou holí
dokud se poražen nepodvolí
těžké je přimět jej k aktivitě
však on by nejradši autoritě
připravoval jen chvíle krušné
dítě vzpurné a neposlušné.
A tak ho napadla jediná věta
v té co se mluví o stvoření světa
jednou, když Bůh svět vytvaroval
člověka rozumem obdaroval
a dál mu nechal volnou ruku
snad aby komandant velící pluku
těm, co jsou do služby nabraní
a stojí před ním ve zbrani
ukázal kam do nepřátel střílet
jen plní rozkaz, co mu přilét
a další, ten rukou děsivě mával
a dělal přitom příšerný kravál
a zatím co stál na stupni
děsivou cenu výkupní
platili ve velkém nejenom židé
ale i další nevinní lidé
a jiný fanatik oddaný míru
nechal do země udělat díru
v perimetru uhořel každičký vlas
dlouho se čekalo na nový klas
a než se na místo sletěly vrány
příroda než se otřepe z rány
trvá to kolikrát desítky roků
na to, kolik je v krajině toků
žijem tu jako na poušti
děravá zem déšť propouští
marné je zlatých prutů míti
když není vody na zalití
ráz krajiny však, i když je chudý
skýtá i prvky, co vytrhnou z nudy:
posvátná hora to odpadků
přírodou prohlášená za skládku
nejen plasty jsou nepřítel času
další co stojí dost státní kasu:
litý boj s množeným kůrovcem
z lesa je dřevostoh pod kopcem
ubývá lesů, ale i druhů
zatímco příroda točí se v kruhu
a v jejím víru práchnivý kosti
jen člověkotvor je ješitný dosti
myslet si, že snad nad ní má navrch
a neví co z plodů, ještě by utrh.
Pak je tu spousta planých vět
co v čase stihly zlidovět
hlupáky pronášené v pýše
(jen říkaj to, co lidi chtěj slyšet)
jak bude lépe, bez přičinění
však moudrý ví, že kde nic není
tam ani smrt nebere
kdo věří, ať se probere
a neposlouchá samé tlachy
vždyť politika- to jsou jen šachy
vše se dál kuje za zády
divák vidí jen rošády
a spoustu kiksů a přehmatů
ze všech stran hrozících šach-matů
a stabilizovat to taky nejde
když jeden vzejde, tak druhý sejde
dav zase křičí: my chceme změnu!
a další lapka větří odměnu
když se na volné místo tlačí
jak je to nefunkční- opravdu k pláči
a prostý člověk není rád
jak zlý pán státní aparát
řízením špatným mu nadále tíží
život jinak plynoucí bez obtíží
a tak stát uprostřed Evropy
bojí se až bude bez ropy
až východ uzavře kohoutky
z Polska až nepřijdou pochoutky
to bude konec s identitou
i s naší národní obezitou
chcem se přec vyrovnat západu
civilizaci tlející v rozkladu
leč jako zčernalé banány
všichni jsou v rozkladu před námi
však moudrý praví: dost bylo stesku
zkusíme otevřít hedvábnou stezku.
A pak je tu ještě několik bodů
kde se lež skrývá za svobodu
kdekdo má nejlepší úmysly
však pro sebe- na jiné nemyslí
kdo chce, ať žije v pohádce
jen slabý ustoupí morálce
svědomí je jen přítěží
mamon- ten vždycky zvítězí
u toho, kdo chce ještě víc
ke všemu zlému lze najít klíč
a otevřít dveře nevratně
kdo na to má, chová se podvratně
a nedělá móresům zbytečně dluhy
kdo chce být první, smí klamat druhy
a na svůj účet se nedívá
jen když ví, že se nadívá
zlaťáky, pro něž se k zemi sklání
otevřeně s velkou dlaní
Bůh za něj činí pokání
a tak jde stranou poslání
starý šat, co už se nenosí
dneska jde hlavně o výnosy
a mít dost holubů do huby
svět je převrácen naruby
a nový pohled očím nutí:
na nic už není spolehnutí
a tam, kde točí se peníze
tam hejna kejklířů rojí se
jednoho chodit v tom naučí
a potom společně v náruči
vítají toho co dišponuje
s prostředky, to jim imponuje
a to co nakradou- nevracej zpátky
však taky na ně je zákon vždy krátký
korupce- ta má zlaté dno
a dokazuje se nesnadno
tak zbývá truchlit: Běda jim!
víc už vám asi nepovím
též bych si rád kopal koryta
mě se však štěstí nechytá
a též mi chybí ta potřebná kázeň.
Souhlasím s vámi- jak odbytá báseň!