KAPUT
„Mlčte!“ řekl princ Eugen. Potom se ke mně naklonil a řekl potichu: „Ach, kdybych mohl trpět jako vy!“ (Curzio Malaparte, KAPUT)
krása a hrůza
utrpení stesk a láska
zadřené pod kůží
pod sítnicí oka
v obrazech
které se pořád vrací
a svými příběhy znovu a znovu rozdírají život
není jen jeden břeh
pro člověka
není žádného rozhřešení
bolest a smrt
pro nová zrození
ta opět pro bolest
pro vytí raněných vlků v srdcích
pro ržání koní
zamrzlá v ledu navěky
pro zvíře v člověku
jeho aristokratická gesta
v hlubinách zapomnění
slzy
krev
a snění
Praha, 23.6.2019
https://www.youtube.com/watch?v=5Ls8-pk4IS4
Krásně vpravená lidskost do poetického verše. Líbí se mi to.
Ke klipu: Máš zřejmě v největší oblibě Mahlera. Já zase C. Saint Saense a J. Sibelia. Tak ukázka mně potěšila a hudbu v té úžasné přírodní scenérii to ještě umocnilo*
24.06.2019 20:07:36 | šerý
Potěšení na mé straně, šerý :-)
Mám rád jakoukoliv kvalitní hudbu a když mě zvlášť chytne za srdce, dokáže mě někdy i rozplakat, jako třeba Mahlerovo Adagietto z jeho 5. symfonie. Tady mě jako ilustrace k té atmosféře okamžitě napadl Sibelius, snad pro jeho severský původ, a jeho Valse Triste mi k tomu opravdu sedl na první dobrou, včetně Karajanovy interpretace - škoda jen, že v nahrávce nejsou vidět jeho typicky jedinečná a pro mě uhrančivě fascinující gesta. A vlastně je zde příznačné i to, že si Karajan docela zadal i s nacismem, což do celého podkresu také svým způsobem kongeniálně zapadá... :-)
25.06.2019 14:51:34 | Amonasr