Anotace: Zážitek z cesty na horu Punta Carabbida v sardinském pohoří Gennargentu.
na začátku roste opuncie
tisíci ostny se hrotí
trny se brání oranžové plody nopálu
ale neubrání
z Olieny
závratně serpentinami
lesem dubů s divným listovím
dole v údolí
husté oranžové střechy
nízkých domů
oslnivě bílý kamenopád v zeleni
klopýtám výš
jako můj pohled
po bílých balvanech
v zatáčce u napajedla
čekají koně na turisty
před vyhlídkou se skalním hradem
pod dubiskem domek z kamení
věže skal
pokroucené špičáky
bizarní zuby horského hřebenu
z hliněných svahů se na ně šplhá
zelený plak keřů
tak jako já
bezútěšnou stráň
oživují temně zelené ostrůvky
šedý vrchol na dosah
pak je všechno níž
a do dálky oči uhání
až tam
kde tuším
ze všech stran moře
k dokonalosti schází
jen bolest cesty dolů
https://kvaj.blogspot.com
Do 2.sloky bych dal jedno sloveso a "plak keřů" nahradil.
Ty poslední 2 řádky mě konečně ujistily že jsme s autorem na jedné lodi (tj.oba cítíme potřebu nějakého zdůvodnění a pointy). Mnozí básníci mají popisem cesty už odpracováno, případně ani necestují a všechno si vymyslí. Avšak poctivý básník mluví jen o tom co viděl, o té zvláštním kamenité zemi - a navíc chce materiál shrnout, připodobnit, povýšit najít pojítka. Reportáž je vynikající, 10x názornější než průvodce s fotkami.
29.06.2019 10:20:53 | Karel Koryntka