Dravci

Narcisi prosím tě ještě tohle: ta úvaha dole je pravdivá, ale neúplná. A kdyby nějaký odvážný mladý básník ji vzal vážně jako výzvu k "plnému životu" byla by až nebezpečná. V tomhle smyslu není žádný život "plnější" než jiný, je to výzva k psaní podle vlastní reality. Ta vlastní realita je vždy pravá a plná. Jako například Švejk, žil Švejk plným, jako atraktivním životem? Jistě vůbec ne, ale jaká je to krásná postava a krásný román. Nejslavnější český světový román.
Nebo jiný příklad: v 50-tých letech by se plno zpěvaček nejradši stalo prostitutkama, ale žádná Edith Piaf z nich stejně nebyla. Chápeš? Žít máme především správně jako lidé, být dobrými lidmi. To je poslání každého člověka i umělce. Psát je pak třeba o tom co jsme, co žijeme. Nikoliv hledat "plný život" v domnění že pak i naše tvorba bude lepší. To jsem chtěl ještě říct k té úvaze dole, k poslednímu řádku. Zdravím.

30.06.2019 16:42:59 | Karel Koryntka

Básnička nějak povrchně negativně vzletná jak od autorky Karasová. Nevím proč ale nevedu jí věřit, podobně jako ti opeřenci v obsahu čtenáři kreslí rudé obrazce. Důvod ale neznámý.
Co básník naplno nežije, to slova to sama neuskuteční.

30.06.2019 09:26:41 | Karel Koryntka