JISKRA

Když se ztratí víra,
jen strach zbývá.
Kde není radost ani láska,
tam strast a smutek zůstává.

Tam kde naděje dávno zmizela,
tam přebývá už jen prázdná duše.
V místě, kde všechno světlo pominulo,
zbývá už jen strach a neznámo.

Prázdné duše, cestují po pokojích.
Bez života, bez jiskry.
Víc není potřeba, jen malá jiskra,
jiskra naděje, lásky a štěstí.

Rázem se duše náplní světlem,
hned budou vědět kam jít.
Protože ta jiskra je povede.
Ukáže že i v temnotě, je kousek světla.

Uvidí, že i v neznámu, je mnoho známého.
Že vše je lepší, když v to věří.
Víra v sama sebe stačí,
stačí na posun v před, stačí na nabití síly.

Ta síla dokáže hory přenášet,
svrhnout božstva, korunovat krále,
zničit civilizace, zažehnout hvězdy.
Síla co dokáže cokoliv.

Každá duše ji má,
ale téměř žádná o ní neví.
Musí ji objevit,
objevit tu malou jiskru, skrytou tam vzadu.

Tá síla, v mnoha duších probudí tvořivost.
V některých, potenciál změnit běh dějin.
Ve všech, ukáže jak se posunout.
A v některých, ukáže sílu, odhodlanost ke všemu.

Ukáže cíl tehdy když už žádnej nevidí.
Tolik toho dokáže malá jiskra naděje.
Jiskra která zapálí burácející oheň věčnosti.
Ten oheň, který dává sílu každé duši.