Čekání na inspiraci
Čekání na inspiraci
Schovávala jsem se
Za stohem zklamání a výmluv
O dočasně ztroskotaných snech
Vlastně jsem obcházela pravidla
Své cesty ke štěstí
Když nechala jsem okolnosti
Aby převzaly kontrolu nad opratěmi
Toho, kdo ve skutečnosti jsme
Bylo by to o tolik snazší
Schovávat se za zodpovědností
Externích režisérů
Na chvíli nebýt scénáristy
Tvůrci, ani kreativci
Bylo by to o tolik snazší
Bloudit, snít, ztrácet se a nalézat
A přitom vážně nevědět
Byl by to útěk před čekáním
Na zítřky, které jsou na dotek
A přitom zejí za humny
Jako draci, kterým ještě nikdo
Nezapálil niterní pochodně
Chtěla jsem utéct
A přece zůstala jsem tady
Ztracená mezi zrajícími obilnými sady
Horkých dnů a vlažných letních nocí
Čekající na ztracenou inspiraci
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
schovávala jsem se, obcházela jsem pravidla, chtěla jsem utéct - tím jednoduchým slovesem básnička vždycky dostane žádoucí spád a život. Pak bohužel pokračování nepřináší nic takového. V tomto smyslu je básnička výstižně a dá se říct poctivě nazvaná. Ve skupině "básní o psaní básní" zase jedna vynalézavější a poctivější.
To "pravidlo" které nesmíme obcházet je REALITA. Vynecháme-li ji, obejdeme-li ji, zůstaneme sami s prázdnými obraty, cítěním a chtěním a všechno jde ztěžka.
09.07.2019 07:55:10 | Karel Koryntka