Svědomí

V lahvi suchýho vína
topím své slazavé údolí

jak pichlavej kaktus co dřímá
na okně v mém pokoji

chytré dotazy a filozofické kecy
mezachrání mě svědomí

co dřímá na dně tý lahve s iniciálou mého příjmení

zamýchám sny se země a popela
v hltavé žízni je utopím znova
na dně tý flašky...

nač tolik dřiny, vždyť stejně objeví se znova
ať už v mých očích nebo mezi splašky...

těch naivních nadějí nezbavím se nikdy...
a svědomí bodá jak ten nicotnej kaktus...
kdo jest bez viny?