Drahý příteli
Drahý příteli
Chci se procházet,
táhlými tanečními kroky,
místnostmi s exotickou vůní
a nekonečně vysokými stropy.
V opulentních šatech,
cítit samet na své kůži,
rozdávat teatrální úsměvy,
držet v zubech rudou růži.
Naslouchat vážné hudbě,
orchestru oděnému v drahých oblecích,
zůstat bez dechu při něžné viole,
rozplynout se v neznámé skladbě.
Být tam, kde se perly lesknou jako měsíc,
luna, která se odráží od mořských vln,
a křišťálové lustry září jako slunce,
srdečně jako náruč matky, měkce.
Ale stačilo by i tvé objetí,
uprostřed chladné noci,
když zapomínám na tvé oči,
a samota mě má ve svém zajetí.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Táhlé kroky, exotická vůně, opulentní šaty, teatrální úsměvy, rudá růže, drahé obleky... jako v časopisu sluníčko když mají děti pospojovat co k sobě patří - ale proč ne, radši ty věci pospojovat dobře a mluvit jednoduše než nuceně básnit. (A na závěr plácnout "prdel".)
Tu první část bych uvedl slovy "Jak ráda bych" něco takového jako příjemný těžko splnitelný sen, aby vynikl v závěru kontrast že vlastně i jedno jediné obejmutí to bohatě vyváží. Případně závěr úplně vynechat a nazvat Ples. Ono není nutné aby čtenář věděl po čem básník touží, co ho rve. Často to čtenáře ani nezajímá, zatímco vize plesu když je takto hezky ztvárněná uklidňuje oba.
10.07.2019 07:53:41 | Karel Koryntka
AchTys skutečná básnířka,Ječmínku...Tato básnička mne dojala k slzám....Je nádherná a melodická a nesmírně umělecky tvořená ...
09.07.2019 19:55:23 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA