~~~~~~~~~~~
Jedna mořská víla ta jenom v moři žila
to co bývá na břehu o tom nic netušila,
přes hladinu zahlédla občas sluneční svit
a teď ji hlavou běží že na břeh musí jít,
v šatech z mořské pěny pak z vody koukala
slunce ji ale pálí až perly plakala,
pak pomohl ji rybář do svého člunu vzal
odkud jsi připlavala té krásné se zeptal,
ona jen zašeptala že říct to nemůže
a teď se červenala tváře jsou dvě růže,
rybář se o ni postaral půjčil šat,střevíce
ona se usmívala že našla mládence,
do dlaní mu dala své perlové slzy
a pak mu prozradila že nikdy nezmizí,
můžu tu s tebou zůstat?Večer se zeptala
rybář ji honem objal ona se usmála.
V rybářově chatrči tam žila mořská víla
holka krev a mléko i sítě spravovala,
o moři ví všecičko ví o každé rybě
proto na tom pobřeží všem se dobře žije,
z mořské pěny šije šaty perličkou je zdobí
ta se vždycky zakutálí od té co se zlobí.
Kutálí se do jezera tam udělá žbluňk
vyloví ji jenom žába kuňky,kuňky,kuňk,
Od té doby mořské víly jen na souši žijí
starají se o rybáře o vlnách zpívají
~~~~~~~~~~~