Opíjím
Opíjím
Anotace: ...
Moje hlava jde kolem a kolem
V životě až moc rychlém a prudkém
Odpočívám –v bolesti– pod stolem
Každé ráno se topím v samotě
moc uzavřená do svého nitra
Když ani nevím zda bude zítra
...-/..././-.-./..../-./---//-.-/---/-./-.-./..
Každý večer se opíjím něhou
Jen asi pro ten pocit sblížení
V chladném objetí noci sevření
Když mě všechny končetiny zebou
Každé ráno se vzduchem dusím
Dýchání je pro mě utrpení
I když tady pro mě místo není
Stejně si ho najít zkusím
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
poslední verš ve druhé strofě se ti tak úplně morseově nezrýmoval ...:)
14.07.2019 11:07:19 | lawenderr
Ta šance kterou básník má spočívá v cestě dovnitř. Když nás přepadne ten prázdný pocit a nespokojenost, je záhodno tu výzvu přijmout a opravdu hloubat kdo jsme. Zajet do sebe opravdu na férovku a ptát se po smyslu života. Hledat svou vlastní odpověď na tu otázku. Nespokojit se s frázemi (opíjím se smutkem, topím se v samotě). Hledat ještě dál to "místo" to jest to "já" - svou pravdu, jak hrdinka plánuje v poslední sloce. Až ji najde nebo už i cestou vznikne věřím osobitější básnička.
14.07.2019 08:12:02 | Karel Koryntka
A já věřím, že s těmito prázdnými řečmi není potřeba komentovat.
Nějak nechápu vaší kritiku posledních dvou básní autorky, když jsem viděl co píšete vy. A používat slovo osobitější ve vašem případě je pokrytecké. Hezký den.
14.07.2019 11:42:41 | Thraxen