AFEKTY

Moc hezky jsi to vyjádřila a považuju si i Tvého čtení mých "recenzí" - za obé děkuji :-)

22.07.2019 11:05:04 | Amonasr

Díky za milé souznění :-)

19.07.2019 10:20:18 | Amonasr

Tak to mě opravdu těší, že jsme už nejméně dva - díky :-))

18.07.2019 17:46:43 | Amonasr

Díky, šerý, za hezkou odezvu. Ano, co člověk, to zcela jedinečný originál. Mé vnímání je možná podmíněné také tím, že jsem introvert, i když mi to občas ti, co mě znají blíž, resp. si myslí, že mě znají, úplně nevěří :-)) Poprvé se člověk asi s projevy hluboké intimní náklonnosti setká ve vztahu s matkou, a nejspíš ho to i nějak formuje. Moje máma byla snad ještě větší introvert než já, „miluji tě“ jsem od ní nikdy neslyšel a ani ona ode mne. Ta láska mezi námi proudila prostě jinak a šetřilo se dokonce i dotyky. Já jsem ji poprvé v dospělosti vzal za ruku, až když umírala, dřív by mě to ani nenapadlo, připadal bych si asi nepatřičně „afektovaně“. Ona se stejně jako já, a nejspíš i víc, necítila komfortně ve větší společnosti, nestála příliš o návštěvy, vystačila si vždy jen s jedinou důvěrnější kamarádkou apod. Přesto si troufnu tvrdit, že jsme se měli opravdově a hluboce rádi. Nicméně je to asi složitější – ani já bych nikomu, koho doopravdy miluju, to nahlas tím banálním „miluji tě“ nedal najevo, přesto jsem to do své první milostné básničky na prahu dospělosti napsal hned dvakrát a myslel jsem to i doopravdy :-)) Ovšem Renata, ani žádná jiná a později jiný, to ode mě asi nikdy nahlas neslyšeli. A já to ani od nikoho nechtěl slyšet taky, připadalo by mi to kýčovitě neupřímné. Nesnáším to třeba ani ve filmech. Pokud je to mentalitou, pak třeba ta americká bude asi o tom, že když si dvě postavy (ať už milenci či rodiče a děti) osmkrát za hodinu neřeknou „miluji tě“, pak mezi nimi prostě žádná láska ani není ;-) V českých filmech mi pak tento „amerikanismus“ připadá ještě šílenější a sráží to můj dojem z díla nejmíň o stupeň níž. Kdybych byl filmový překladatel, určitě bych každé „miluji tě“ nahradil zcela jiným spojením – třeba „jsi moje zlato“ nebo „žeru tě“ apod. Sice by to bylo asi podobně kýčovité a uboze banální, ale přesto by mi to tolik netrhalo uši nebo u titulků oči. A to jsem se zastavil jen u jednoho slovního obratu. Pro potřebu komentářové diskuze to nicméně asi stačí ;-)) Možná jsem ale opravdu větší exot, než jsem ochoten si sám přiznat... :-D

18.07.2019 17:40:09 | Amonasr