Život

Stébla trávy na chodidlech
Střídá hlína, listí i mech
nebo kámen, náhle chladný…
Jak je ten svět nepořádný.

Míchá všechno dohromady,
Darebákům dává hrady,
Dobrým lidem těžké zkoušky,
Žíznícímu malé doušky.

Až na konci, u sčítání,
Je to všechno k pousmání.
Jsme kdo jsme a život jen
Zkouší, co vše přežijem.

Máš-li sílu, jdi se prát,
Nemáš-li, tak zůstaň stát.
Stejně z toho, ač by chtěl,
Nikdo živý nevyšel.