Po sedmi letech
Po sedmi letech
k tvému srkání ...
Nahlas nejlepší vykrkat abecedu ..
Jé to je radost tleskáš si...
" Nic lepšího snad nedovedu"
Vadí mi nelibá "vůně" tvého těla..
Která ještě před časem mi voněla...
Začínám ti vadit že tu jsem...
Kolikrát za den dáš mi spousty
hnusných jmen...
Sám sebe chválíš za vzdělání...
Jak hloupou ženu máš ...
šest let ..loni touto dobou sis mě vzal..
Jsi bestie..co na nohy mi
"Drahý"
ostnatý drát přivázal..
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Jo, obraty bývají a bolí moc. Pokud si neváží, není o čem. Ale přeji ať hlavně TY najdeš štěstí a radost. ;-) ^ST^ znám to
09.12.2019 09:38:48 | jenommarie
Podání je drsné "padni komu padni", jak v hrdince sílí nespokojenost a pravé poznání věcí, které zamilovaný přehlíží nebo v nich má i zalíbení. 3.řádek není srozumitelný, on skutečně vykrká abecedu a očekává obdiv? To je síla, ale třeba to ani dělat nechce. Je to takový únik z rozpaků.
Obrazy znechucení partnerem dobře padnou, podané jsou pravdivě až skoro zákeřně zároveň s nezájmem a pocity marnosti, tato jakási chladná nevyhnutelnost rozpadu soužití čtenáře netěší.
01.08.2019 08:22:19 | Karel Koryntka
O upřímnosti veršů zde nelze pochybovat!
Božská ztráta přitažlivosti. Úcta a cesty snovou krajinou partnerovo těla, končí rezignací na partnerskou přitažlivost. Doma Ona v omšelých teplácích. On podobně a k tomu věčně neoholen. Veselé vypouštění tělesných plynů, zvučné říhání a hrubost. A to ona byla andělem, on milující romantik? Proč si to nechali zmizet? Okecat a nějak zdůvodnit to můžeme vždycky, ale žít dál, jen v tupé šedi a rezignaci.
Zdařile napsaná "smutná" poezie.
31.07.2019 20:07:18 | šerý