Princezny jsou na draka

Vedu si tě ulicí,
V níž mě zná každý
Kvádr v chodníku
Držíš mě za ruku
Jenom tak ledabyle
Aby si všechny ty oči
Kostek myslely,
Že je to možná
Jen náhodný setkání
Dlaní

Našlapuj potichu,
ať nevzbudíš
Co spí
Ukolébaný polibky

Strach
Že už umím milovat
Jenom ty tikavý okamžiky
Kdy se cítím živá
Celá
Neporušená

Našlapuj opatrně
Ať se nepořežeš
O střepy
Který přinesly
Cenný lekce
Pevný zdi
Vysoký mříže
A malou branku naivity
Zarostlou odmítáním
Stráženou předstíráním
Bezstarostnosti

Když se prosekáš,
Statečná jako vždycky
Odhodlaná zachránit
Co zbylo z princezny
Po sto letech spánku
Zjistíš
Jak moc se bojím
Že když zítra nepřijdeš
Nebudu smutná

A to mi trhá na kusy
Co zbylo
Po všech těch bitvách
V místech
Kde (se) statečně bilo
Moje srdce
(jako) o život

A doopravdy
O nic
Lepší nádech
Než ten předchozí
Jen je v něm trochu vanilky
A trocha naděje
Že ve mně ještě
Někde je
Touha
Ti dát celý svět
Kolem pasu
Pověsit ti na krk
Měsíc
Pak s přílivem
Zaplanout
Utopit strach v hlubině
A k ránu
Najít svou svobodu
Mezi zrnky písku
Vpletenou
Do tvých řas...