~Od rána~
~~~~~~~~~
Od rána táta hubuje a hubuje
tomu se však dcerka vesele usměje
kolem jejich rybníčku tam roste rákosí
svoji sukni si holka rosou zarosí.
Ofoukne ji vítr jednou,dvakrát,třikrát
tak si vzala kapesníček a začala kýchat
vítr ohne vrbu a fučí čím dál víc
na vrbě sedí vodník pak spadne jako nic.
Odfrke si,brekekeke mrzet tě to bude vánku
skončíš asi pod vodou
v mém malovaném džbánku.
Ovšem vánek ani vítr ten se chytit nedá
na rybníku po hladině
jenom vlnky dělá.
Odpoledne už je ticho i ten hastrman
holka ta je moc ráda lekníny si natrhám.
Ozdobím si vlasy a u krku blůzičku
táta je však rozzlobený na tu svoji dcerušku.
tak ji chytí za ruku ona se však lekla
a za milým hastrmanem
by raděj utekla.
Obloha se ale teď černě zamračí
a holce se trochu derou slzy do očí.
Otočí se dokolečka jak na obrtlíku
už mě nikdy neuvidíš
zelený vodníku.
Otloukej se ty moje píšťaličko
z vrbového klacíčku
vodník pod vrbou teď si sedí
které dá dnes hubičku?
Komu asi,ptá se ve vodě žába i rak
jen Rusalce,tu má vodník rád.
Ano,je to tak.
♥ ♥ ♥
~~~~~~~~~~~~