Jsem starej chlap
Kterej nastoupil do motoráku
Před vyřazením
Vlak se velmi pomalu
Rozjel do deště
Obrysy za špinavými okny
Se rozpily
Rozmazaly se mým zákalem
Rozpustily se
V houstnoucím šeru
Nerozeznám
Jména stanic
Po pár zasávkách
Se spolucestující vytratili
Průvodčí zmizel u strojvůdce
Cítím, jak zpomalujeme
Jak se intervaly mezi zastávkami
Stále prodlužují
Z venkovní temnoty
Se do vnitřku vagónu
Stěhuje celý můj život
Tolik jsem chtěl ještě jednou
Vykročit ze svého nádraží
A nyní toužím
Po jakékoliv zastávce
Ale vlak se úplně zastavil
Dveře jsou zajištěné
Osazenstvo nezvěstné
Moje slepé ruce
Nenašly háček s kladívkem
Tehdy se ještě nepoužívalo
Prohledal jsem svůj ruksak
A našel starý nůž
Rozbil jsem jím okno
Když jsem se protahoval ven
Motorák s sebou škubnul
Hodil mě do střepů
Rozbitého okna
A potom dolů
Na násep nekonečna