Hry

Víš jaké je
Sedět ve světle a dívat se do tmy
Která odráží všechny hluché momenty
Šustivé pohyby krajkových šatů po plyšovém potahu sedadla
I nádechy a výdechy všech v sálu

Víš jaké je
Schovávat slzy pod polštář
Půjčený jen na jedinou noc
Která měla patřit jen tobě
Ale točila se okolo jiných

Víš jaké je
Prožívat každý den v týdnu jiný příběh
U dlouhého barového stolu
Aby sis uvědomil
Že na tebe doma nikdo nečeká
Nikdo
Kdo ti řekne
Že tohle je příliš nebo příliš málo

Víš jaké je
Křičet bezmocí
Když někdo ucpal uši všem co kdysi poslouchali
A ty se zmítáš mezi samotou a bezvědomím v oparu
Sobotního večera
Kdy hledám se v davu čekající na správnou barvu světla
Z hlavy nemůžu dostat představy tvých prstů
Kterými jsi hladil útlý krk
A jen občas vzhlédnul
Jestli tě pozorují

Víš jaké je
Mít tě ráda
Jen když si reálný
A nic nehraješ?