Blízko k podzimu
Blízko k podzimu
Zavoněla káva
modrá se obloha
orosená tráva
ještě se zelená
Nový den zas vstává
slunce se snaží hřát
podzim svým dechem zavane
na vědomí dává
že vrací se k nám rád
barevný odstín dostane
Za okny loučí se květiny
z posledních sil ještě vonící
úrodu slibují kaštany
léto pomalu couvající
naposledy do oken mává
jako každým rokem vždycky
Ránem zavoněla káva
dnes nějak melancholicky...
Komentáře (20)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
.. to podzim
a jeho melodie
si s námi hrává
chutná jinak
i ta ranní káva
.....
moc hezké ;-)
06.11.2019 11:25:12 | jenommarie
Rady jsou jedna věc a zkoušet "předělávat" autora věc druhá. Mohu tomu vytknout, že nejde o dokonalou poezii, ale že v tom není život..? To ne. Je v ní cítit slunce vřelosti a lidství.
15.09.2019 13:13:31 | Now
Kapi nesnaž se říct to co každý ví. Tvá snaha tu působí dojemně úporně jako kdybys za každou cenu chtěla předat tu atmosféru ranní kávy - která je už 1000x použitá a nudí. Jistě k tvému ránu patří něco jiného, něco originálního, co nikdo jiný nezná. TO je ten pravý materiál k poezii, tvůj vlastní život a tvůj osobní dar ten je třeba rozvinout. Podívej máš na kontě skoro 500 básní jimiž říkáš víceméně totéž: že po létu přijde podzim, že ráno voní káva a že je to příjemné. Zkus napsat jednu úplně jinou, zaject pod povrch líbivé slupky, a říct jaké to tam doopravdy je..
15.09.2019 11:57:19 | Karel Koryntka
Přečetla jsem básně Karla
celkem čtyři
nejen trochu u nich zvadla
jak on hýří
i v kometářích vidím zmatků
jde mi kolem hlava
teď dám snad odpočinku kapku
a nechám to plavat...
16.09.2019 09:35:48 | Kapka
Karle, ty seš vůl...
16.09.2019 00:06:03 | Milena