Pád

Pád

Jsme jen holubice.

Vysoko nad zemí,

ptáčci, co sní

o na věky rozkvetlé louce.

 

Čistí jako začátek nového dne,

svítíme těm dole,

lidem ztrácejícím ze své vůle.

Zpíváme jim nad svatozáří povzbudivě a jemně.

 

Tak proč upadám do melancholie?

Plna dobroty ztrácím křídla,

co ztěžkla pod tíhou cizího zla.

Nejsem snad nevinná jako lilie?

 

Slyším,

jak ostatní šeptají.

"Už dávno ne"

Autor Ječmínek Máselník, 21.09.2019
Přečteno 216x
Tipy 5
Poslední tipující: J.Karasová, Frr, šerý
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

holubice - vysoko nad zemí - ptáčci - o na věky rozkvetlé louce...
Začátek je trochu nešikovný a bez obsahu. To je škoda, protože od poloviny je básnička hlubší a klade otázky, které však přečasto užívaný obraz ptáků a křídel těžko dokáže nést.

22.09.2019 08:41:05 | Karel Koryntka

líbí

a jakožto obětavá holubice máš i právo se na zemi pod sebou občas vykakat...ST* :-D*

21.09.2019 13:45:25 | Frr

líbí

Polétání i nad vlastním prahem... a stačí holubice, pravda! Nemusí hnedky anděl.

21.09.2019 12:57:49 | šerý

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel