ODCIZENÝ
ODCIZENÝ
ODCIZENÝ
sám sobě jsem se zdá se odcizil
mé jméno zní mi nějak cize
jsem to vůbec já
kdo svůj podpis vkládá do všech těch dopisů
pozvánek a mailů?
na jedné síti jsem pan Jekyll
na jiné zase Mr. Hyde
(tedy jen jako – však víte jak to myslím)
který z nich je mnou ale víc
a který míň?
ten který své jméno dostal
aniž by se mu mohl bránit
nebo ten podivný veršotepec
co dal si své jméno sice sám
i tak k němu však přišel jak slepý k houslím
bez hlubšího zvažování
(jo starý to fakt jsem
ale ne žádný král
a už vůbec ne odněkud z Afriky)
ve skutečnosti jsem ale nejspíš někým třetím
naprosto bezejmenným
nedopatřením zbloudilým na planetu Zemi
někdy se důvodně i bezdůvodně směju
jindy naopak v duchu naříkám
ničeho ale věřte nelituju
vždyť s řadou lidí tady dobře je mi
Praha, 25.9.2019
https://www.youtube.com/watch?v=DG-ezFY7UE8
Komentáře (18)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
ještě že smích nemusí mít důvod...
30.09.2019 12:27:34 | enigman
Taky se ovšem říká - kdo se směje, neví čemu, podobá se přihlouplému... :-))
30.09.2019 17:07:45 | Amonasr
mám rád sebe... mám rád i ostatní... :-)
spousty okamžiků vnímáme vesele a spousty tak, že se čeří slzy, ne ze smutku, prostě jen tak...
lidi jsou zkušenosti... jsou a najednou ne, pohoda a najednou pláčeme... ale, jedno je jistý... jsme...
27.09.2019 22:45:33 | zelená víla
Zeptali se mě: "Máš rád lidi?" Otázka od blbce...Správná odpověď ale je!: A který? (Ty špatný rozhodně ne! Dobrý ano!;-)...Ano-ne jako odpověď totiž nefunguje...
27.09.2019 14:09:47 | Marten
V podstatě souhlasím, proto jsem také napsal " s řadou lidí tady dobře je mi", což zároveň implicitně znamená, že ne se všemi... :-) Ale je to jinak asi trochu složitější, jako ostatně nejspíš vždycky všechno. Když schválně nechám stranou obecně "lidi", můžu třeba prohlašovat, že mám rád například psy a nebude to hloupé či falešné tvrzení, což ovšem a priori neznamená, že mám rád i toho vzteklého hafana, jehož agresivitou si léčí svůj komplex méněcennosti ten blbeček od vedle, a proto pokousal nedávno čísi dítě (ten kříženec pitbula nikoliv ten blbeček), když utekl dírou v plotě... ;-) P.S. Je to jen ilustrativní příklad, žádného konkrétního blbečka od vedle naštěstí neznám... :-D
28.09.2019 11:10:21 | Amonasr
Vždyť s řadou lidí tady dobře je mi.Tak tohle Pepo máme společné:-)
26.09.2019 15:50:33 | Jeněcovevzduchukrásného
básnička brnkla o závažné téma odcizení a vzdálení se sobě samému díky novým www identitám, ale hlouběji ho nesleduje a pointa vyznívá ve smyslu že na tom vlastně nezáleží, vždyť mezi lidmi je vždycky fajn (což je právě otázka, zda jsme na webu "mezi lidmi")
26.09.2019 08:41:54 | Karel Koryntka
Díky za zamyšlení. Každý čtenář to samozřejmě vnímá zcela po svém, tak je to i v naprostém pořádku. Osobně v tom ale čtu těch významů víc, netýká se to z mého pohledu jen internetových identit, ty role můžeme střídat i v reálném životě - jednu v práci, druhou v rodině, třetí s milenkou či milencem, čtvrtou s kamarády na pivě, pátou při společném sportu atd. atd., pokaždé jsme trochu někým jiným. Asi by to bylo na dlouhé diskuze - hloubku si každý musí najít sám, tu svoji vlastní. Ani to "tady dobře je mi" se přece nemusí týkat zdaleka jen Literu, ale i doslova celé zeměkoule. Osobně mám třeba několik dobrých přátel rozesetých po Evropě i v Americe a je mi s nimi dobře i na dálku. A mezi lidmi jsme i na webu, i když mnozí se vydávají za někoho jiného, než ve skutečnosti jsou. Vytvářejí si jinou identitu, ale stále jsou to lidé - třeba se nám někdy budou vlísávat i roboti s umělou inteligencí a lidé to už pak opravdu nebudou, ale to je myslím pořád ještě dost vzdálená budoucnost... :-)
26.09.2019 19:38:10 | Amonasr
Aby to nevyznělo "úlisně." Ale Tvůj koment, Amone, je tak trefný a lidský hodný na: Super vjem. Cz.
26.09.2019 22:12:46 | šerý
Díky šerý, taková slova umí povzbudit, vážím si jich :-) Jen s tím "vlísáváním" jsem to asi dost neuvážil - měl jsem na mysli opravdu jen ty případné roboty s umělou inteligencí, kteří se nám jednou budou chtít dostávat naprogramovaně pod kůži, jak už to dnes třeba umí sofistikovaně, ba přímo "vědecky" vypočítané reklamy šité na míru různým cílovým skupinám, dnes dokonce už tzv. "personalizované" - což jim naštěstí možná ještě tolik nevychází, protože mě odpuzují ještě víc... Ale bezprostřední reakce živého člověka, souputníka tady na Literu či kdekoliv jinde v životě, bych si jako vlísávání nikdy neopovážil označit (nebo jen zcela výjimečně - teď, kdy už mám na své bezprostřední okolí jen naprosto minimální vliv, tak nejspíš už vůbec). A nepíšu to tak podrobně jen pro zmínku v úvodu Tvého komentu (neboj, rozumíme si), ale nejsi sám, koho to slůvko "nastražilo"... Takže tak, milí přátelé i vážení kolegové zde na síti, které to třeba zajímá... :-)
28.09.2019 10:55:36 | Amonasr
Rozpolcujeme se a opět srůstáme svárem bolesti i víry. Mluvíme a mluvíme... Mezery mezi slovy jsou jediným smyslem našeho života. Nakonec stáří nás rozdrobí v okoralá sousta a pohází k tichým labutím. Lidé jsou souzeni o sobě v pochybovat. A to je zřejmě dobře.
Pěkná cesta lidskostí, Amonasre.
25.09.2019 23:07:15 | šerý
Josífku, už jsem měla strach, kde tak dlouho jsi... A Ty sem dáš toto dílko...
25.09.2019 18:34:11 | Milena