*-*Může být

Já povídám

Do vázy dám letní kytku
motýl k ní oknem vlít
a poprosil nechej mne tu
já povídám...může být.
Na těle mu chvíli zůstal
zlatý pel z jednoho květu
motýl rozevřel svá křídla
asi se chtěl chlubit světu.

Křídla krásně malovaná
já vidím asi oči lebky
myslíš že se budu bát?
Já? Nebo snad ty kytky?
Za chvíli obletěl okolo vázy
potom zamířil oknem ven
asi se trochu chvěl strachy
že by snad mohl být
polapen.

Motýly já nikdy nechytám
vždyť jim to u kytek sluší
pro každou slečnu motýlovou
i motýlům srdíčko buší.
Tak leť si ty krásný,leť si,leť
tam až na ten velký květ
sedí tam ta tvoje milá
panenka roztomilá
motýlová.
A s tebou se chce proletět...
__________