Podzimní podvečer
Podzimní podvečer
Stíny kreslily
Na silnici čárový kód
Epileptici křečovitě
Svírali sedadla
Uvědomil jsem si
Že jsem čtečka
Všiml si stavu nádrže
Takto na setkání
Majoritních akcionářů pravdy
Nedojedu
Člověče, nezlob se
S kostkou se samými jedničkami
Jako na vysvědčení
Si s nimi tentokrát nezahraji
Nebudu s nimi
Lézt po stromech paměti
Naklánět se
pro poslední lísteček pravdy
Nebudu s nimi
V tlustých knihách
Hledat důmyslně založené
Čtyřlístky
Deprese se nepřelije
Z pukliny v mé hlavě
Do mého světa
Po shromáždění mála listů
Nebudu žasnout
Nad puklinami
V jejich lebkách
Ani mne nepřekvapí plnost
Jejich sbírek
Místo toho
Jsem zastavil auto
Život mohl přejít
Na druhou stranu silnice
Dokonce se odhodlal
Povědět mi své nápady
Komentáře (13)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Shoduji se z syndromem vyhoření Básněnky. Je to průvodní linka básně. Líbí se mi, jak v jisté míře neotřele nahlížíš slovem do životních situací. Polo-syrově, zamyšleně, s dávkou ironické melancholie. Je to věruhodná výpověď "člověka dne." A to si osobně cením.
Zůstaň sám sebou a vypovídej o životě svým pohledem. Většinou všichni se zde rozhlížíme a necháváme se případně inspirovat okolními, zdatnými tvůrci. K tomu lze pochytit i mnoho technických fíglů, které jsou k nezaplacení. Zdejší "kritik" bohužel, není pro mne respektu hodný a erudovaný. Nic pozitivního mi nepřinese! Ale za to je vytrvalý...
30.09.2019 12:39:28 | šerý
Díky. Je pěkné vidět, když se ti daří v tom mít nějakou koncepci, směr, kterým se ubíráš -
Většinou všichni se zde rozhlížíme a necháváme se případně inspirovat okolními, zdatnými tvůrci. K tomu lze pochytit i mnoho technických fíglů, které jsou k nezaplacení.
Uvidím, zda se mi něco takového také bude dařit. Pěkný den
30.09.2019 12:53:23 | Kaj
jen se s chutí dál toulej průzračností automatického psaní a nenech se prosím Tě z něho vytrhovat a odrazovat vratipařátky toho našeho neustále dohlížejícího "přestarostlivého" regulčíka...ST* :-D*
30.09.2019 11:37:01 | Frr
Díky, automatické psaní je mi příjemné. Mohu v něm vypsat věci, které mě bolí, kterých se bojím. Potom je různě kombinuji. Když bych to dělal moc málo, vypadalo by to nedodělaně. Kdybych to dělal moc, nenávratně by se ztratily původní významy. Nabízí se přirovnání k vínu. Některé je dobré nechat ve sklepě, ale lepší je ho vzít dříve, než příliš pozdě. Nerad bych ale byl kam vítr tam plášť ve snaze se zalíbit vám všem. Zkusím udělat jinou verzi Podzimního podvečeru, která bude mít jasnější průběh. Původní zde ale jistě nechám.
30.09.2019 12:07:18 | Kaj
projížděl jsem lesem - stíny kreslily - na silnici čárový kód (to je zajímavé)
epileptici křečovitě - svírali sedadla (a tady vzniká beta-svět). Domnívám se že TO je ono setkání s akcionáři pravdy (míněno jistě "lži"). TO je ona prázdná hra volných slovních asociací (kostka s jediným číslem výsledkem), kterou hrdina zřejmě zná a přece zatím zcela neopouští, hraje ji dál do alfa-světa ještě nepřechází. Tuším že jsi tu blízko sebevyjádření. To by chtělo napsat pořádně, takovou hrdinovu katarzi, vyrovnání se s myšlenkovým elitářstvím (nebudu žasnout nad puklinami v jejich lebkách) a příklon k tvůrčímu přístupu (pověděl mi své nápady). Psát pojednání o léčbě závislosti ale nejde v opilém stavu. Udělej to rozumně střízlivě. Básnička by mohla být parádní, ještě ji s plnou odpovědností a úmyslem pozitivního ovlivnění vykreslit. (jako ten který již přešel) Popsat ten děj, neuskakovat, nepodléhat lákadlům asociací. Sdělit obrazně, leč se snahou o poučení smysl toho obratu který se v lidském nitru odehrává.
---
Navádím tě abys z toho vědomě udělal "dobrou" báseň. Téma jako ho cítím, je super, hlavní motiv přerušené noční cesty i některé další obrazy jsou vynikající a což teprve budou-li sloužit. Až se to vyklene. Prosím přepiš tento počin ve smyslu jenž doufám sdílíme. Neuskakovat, cíleně obrazně popsat co se dobrého stalo.
30.09.2019 09:01:16 | Karel Koryntka
To co jsem napsal asi nebylo moc citlivé po tom, co jste mi napsal tolik řádků, které vás museli stát nějakou energii. Omlouvám se.
30.09.2019 10:14:02 | Kaj
Díky za obsáhlý komentář i návod. Je to pro mě výzva to přepracovat. Většina mých věci je narychlo spíchlých. Často jsou to různě zdárně zkombinované různé inspirace.
Jaké jsou mé limity? Myslím si, že poezii čte nyní velmi málo lidí. Já ji také moc nečtu. Kdyby se dnes narodil velký básník, myslím, že by se stejně neprosadil. Není to tak, že by mě to úplně odrazovalo, ale jako limit se to projevuje. Tento server díky lidem zde moji skepsi trochu narušuje. Myslím si, že číst a psát poezii je možná právě dnes velmi přínosné, byť to není masové.
30.09.2019 09:38:11 | Kaj
Jestli ještě můžu...osobně si u vás cením té smutné syrovosti příběhu, růžové barvy kamsi zmizely, zbyl život...takže bych nic nepřepisovala...
30.09.2019 13:42:12 | básněnka
Díky. Dojem, který to celé odstaroval, byl přitom smutné syrovosti úplně prostý...
30.09.2019 13:55:40 | Kaj
To mi taky vrtá hlavou, kdyby se dnes narodil Hemingway nebo někdo takový, asi by propadl, svět by ho nepoznal a jeho reflexí se nepoučil. Co se to děje? Literatura ztratila svůj význam. Lidstvo už se nechce či nemůže dozvídat jak na tom je, pomocí umění. Zdravím.
30.09.2019 11:51:19 | Karel Koryntka