Senzacechtivost nám nebrání, naopak nutí svařit zaváhání odolávání výhledy do zmrzle krvavé krajiny. A říkat tomu téměř drze "odpovědi na otázky". Tobě se krom vysoké neurčitosti daří držet náboj, jako kdyby se tu na hraně neznámého světa (beta světa) něco dělo, zatímco se tu práší. S tím se v poezii ještě dá vyžít třeba 3-4 básně. Ale bez vědomého obsahu a poctivého úmyslu ho předat už ne, ani v poezii.
I schopný básník když to praktikuje, má dostat od kritika pětku.
01.10.2019 12:36:44 | Karel Koryntka
Díky za komentář.
Na úvod této odpovědi píši, že jsem uplný amatér. Mám čistě technické vzdělání.
Když přistoupím na termín beta svět, mohu si položit otázku, proč jej zavádím. Pokud svůj život, do kterého zahrnuji i velmi obtížně probádatelné podvědomí, rozdělím na alfu a betu, mohu se na jejich rozhraní dozvídat zajímavé informace. Alfa a beta mohou být vždy jiné, beta je vždy ta abstraknější. Jsem stoupencem nepoznatelnosti života, např. podvědomí. Z toho důvodu se může beta jevit zvláštní, až nepatřičná, ale zároveň zajímavá k navštívením, popisování. Pořád je ale součástí mého života, mé psychiky. Třeba v tomto textu jsem si toho beze zbytku vědom.
Co se týče známých umělců, kteří používali beta svět, mě napadají Kafka a Tarkovskij ve filmu Stalker. Myslím si, že beta světy jsou výrazné i v abstraktním malířství.
01.10.2019 13:46:57 | Kaj