~~~~~~~~
Jeden skoro básník
rád by si lásku vybásnil
aby mu snad neumrzla
do deky by ji zabalil,
v dece se však krásce
nechtělo vůbec být
vypadám jako palačinka
nebudu s tebou žít...
s večerem světla zhasla
do černé tmy vše schovala
a teď prosím nerozžíhej
já bych se asi styděla
i když jako pravá Múza
si šaty i z mlhy vybásním
ty neuvidíš co mi sluší
tak se kluku nezblázni...
...já vím...
ty potom víno naléváš
do sklenic od hořčice
ona se na tebe mračí
nechce tě vidět více,
ve vlasech se ji ukáže
nejeden hvězdy jas
to se však básník spletl.
Múza už nemá čas...
~~~~~~~~~~