Šeptání

Na nebi střepy nesplněných přání
svítí hvězdy a do ucha zvoní
ráno tvé vlasy po snech voní
Jsem to já lásko kdo nad tebou se sklání

Neposkvrněnost myšlenky probuzení
na chvíli jen před polibkem narození
Jediná jsi pro mě ne světě
já poutám pro tebe slova ve větě

Pomalu noc už tmu zhasíná
prázdné šero dne
tělo tvé mě k sobě zve
a neznámé jitro náhle smysl má

Jak na zlatou ránu feťák čeká
se slastí topím a tys má řeka
Můj na vodě kruh záchranný
jediný úkaz je to neměnný

Ještě chvíli lásko nech mě si tě přát
přitisknout se k tvému teplu blíž
cítit tvou kůži hebkou jako plyš
a věřit že tohle je tady napořád

S otevřenými víčky snít v tvém obětí
dlaní hledat, kde zvýšené máš napětí
Šeptat ti u toho a smět tě líbat
nezvykle u toho se hýbat.