Na chvílí se zastav

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

mám už jenom jeden malý kufr a v něm všechno
co mám
a žiju tak sám
a v zahradě nikdo nebydlí nikdo se nestará o dům
nikdo není poblíž a nikdo to tady už nevidí
mám strašně starý svetr a krabičku plnou mrtvých mravenců
každý večer se dívám z okna a hledám tam v těch dálkách
trochu
naděje
ale nic takového přece není
nebo je?
vím že kdykoliv se pokusím něco udělat správně
skončím zase na dně
budu zase tam hluboko pod zemí
dokud mě někdo nevytáhne

 

mám dvě kytary ani jedna nehraje dobře ale mám ty kytary rád
mám ledničku v které je jenom led a prázdné kelímky od jogurtu
nedívám se na televizi
televize se dívá na mně a já hraju náročné představení
o jednom herci
jsem vlastně vězněm ve svém vlastním světě
už nevím kudy kam
tak se každý večer přikryju peřinou a zavřu oči do míst

kdy to bylo lepší
na rukou se mi loupe kůže a ztrácím vlasy
teplo domova zmizelo dům vychladl a začal se bortit do sebe

mám už jenom jedny ruce a vůbec nikoho koho bych objal
nikoho koho bych nechal obejmout mě

kdykoliv
kdokoliv
a já

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-