Smutek ve štěstí

Jak popsat, co v hlavě se roní.
Jak říct, že je to horší než loni.

Rok od roku, pořád jen kácím se.
Opilý domů, na zemi válím se.

Co s životem, zbytečná chvíle.
Když doběhla tvoje poslední míle.

Žít život se smutkem, nebo jen žít.
Cítím se, že v příštím by mohlo být líp.

Co bolí člověka, který ztratil sám sebe.
Co kurva dělat mám, už z toho mi jebe.

Cítíš, že konec roku, brzy už přijde
Víš sám, že takhle to nejde.

Šťastný bys měl být, proč však už nemůžeš?
Šťastný se smutkem, všem to teď ukážeš.

Ukrývám v sobě, jak cítím se stále.
Jsem jenom otrok, kde hlava je králem.

Proč neumíš pochopit hrátky.
Přemýšlíš nad tím, zatímco dávíš se zvratky.

Opilý každý den, co s životem dělám.
Mám říct ti co mám, vždyť v hlavě nic nemám.

Nic nemám, nic neumím, jsem úplně k hovnu.
Kam mám jít cestu životem, kam se teď pohnu.

Prosím, už zbav mě všeho toho zlého.
Já zaprodal ďáblovi kus srdce svého.

Celá však duše, prokletá peklem.
Všichni chtějí všechno, co máme však nechcem.

Proč každý jen myslí jen na své věci.
Vždyť štěstí jde zevnitř a ne z materiálu přeci.

Duševní klid, je lepší než bohatství.
Nemám však nic z toho "Osamocené království"

Všude jen ticho, všude jen smutek.
Kam neproniká světlo, všude jen tmavý koutek.

Ani však pomoc, se nesmí nám dostavit.
Jen pokud mým démonům chtěl by se postavit.

Ovlivní všechno mě i ovlivní okolí.
Uvidíš sám, jak se tomu všichni hned podvolí.

Pořád jen o smrti, proč mě to furt napadá.
Proč jen kurva mě, vybrala si tahleta závada.

Něco s tím dělej, slyším zas a znovu.
Něco už udělej, ať nejsi tak k hovnu.

Já však už snažím se, zlepšuji okolí.
Úsměv všem udělat, i když sám mám jen okovy.

Proč pořád vidím jen tmu, kde září i světlo.
Proč by to mělo být takhle, i jinak by to vyšlo.

Kde ukrývám štěstí své, ptám se furt dokola.
Chybí mi pocit radosti, chybí mi pokora.

V co věříš, každý musí mít víru.
Kdo ji nemá, má na duši jen síru.

Na duši šrámy, jizvy i na srdci.
Sedím u vyhlídky, sám na osamoceném kopci.

Přemýšlím, co dělat. Proč kurva jsem tohle já.
Proč jsem furt smutný, i když štěstí mám.

Mám spoustu důvodů, proč být furt šťastný.
Proč, ale jsem z toho všeho tak smutný.

Teď počkám já, předtím jsem naproti šel.
Občas to samo přijde, teď počkat bych měl.