Mé letní noci

Vyplazené jazyky květin po římsách se pnou,
hladí svou vůní omamnou,
večerní slunce je k spánku ukládá
a snílci pějí píseň prosebnou.

Když se zlatý kotouč noci schoval,
tráva se rosou pokryla,
tu měsíc stříbrný mne choval,
bolest pozemská moc svou pozbyla.

Nad paloukem hvězdy září
a mne něžný vánek hladí,
cítím jejich důstojnost a stáří
teď vážím si svého mládí.

Šumění stromů a ptactva hlasů,
všímám si víc a srdce mi bije,
nyní na dlani jej nesu,
do krajů i časů šťastných -
tam zanechám je.