Co se může všechno stát v životě …

Co se může všechno stát v životě …

Být stále sám a v duši prázdno , přidej se k nám neboj nebude ti chladno, samota vede tvůj život společně s tvým osudem , počítej rozchodem , počítej za domem čeká tvůj stín .. se stínem lítost z tvého života stejného , deprese vede tvojí mysl , hledal si svoje štěstí než si klesl , na dně řeky tápeš , těžko uvěřitelné co prožíváš těžko to chápeš. Myslíš jak by bylo kdy by si nebyl , život sám o sobě jak trám ti shnil , houby s plísní dokončují svoje dílo , podívej se kolem sebe , holubí křídlo ti mává hold ti vzdává .. S vránou holub se míhá , venku jedna holka v trávě snídá , jak víla bílá .. Líbí se ti , jenomže se bojíš něco udělat , protože víš co se ti může stát , osud má své práva nezáleží mu na nikom , to je velmi špatná zpráva.. pro tebe , ani nevíš jak byla chudá země bez nebe. S tvou smůlou nic neuděláš , poznal každý z nás , těžko s tím něco uděláš. Neboj štěstí jednou jako Slavík přiletí , ty se ode dna odlepíš. Kdy by tak šlo vědět co se zrovna stane a vědět odkud ten vítr s osudem vane . Ten pocit bezcennosti , odráží se v tvé duši uvádíte v neschopnosti , myslíš že každý se má lépe než ty , budí tě ze spaní , marně hledáš v životě dobroty , s prázdnou dlaní v prázdném srdci vidíš jen potvory. Proklínám svůj osud proklínám svůj život , nechci žít jak dosud , nechci znát to prázdné ticho, podívej co mi zbylo. Moje krásná přírodo proč pláčeš? proč si tak smutná? , podívej se jak mě lidi ničí , bolí to strašně moc , slzy se vryli do mých očí , další bezesná noc je zde , člověčí nemoc jde stále kupředu , jenže já jsem taky živá , vždyť každý strom i kytka dýchá , jenomže člověčí pýcha , všechno zničí a já už nemám sílu protože příroda všechno nevyléčí . Prosím řekni jim: Ať neznečišťují řeky , pole i ty lesy a naše živé tvory nezabijí , přestaňte vypouštět do ovzduší jedy , žádné komíny čisté ovzduší nenahradí , to můžou jenom ty naše lesy či pralesy .. zdá se ti že je to daleko? Není to pravda , apokalypsa blíž než bys čekal , potom bude marná každá snaha. Já ti taky něco řeknu: Mě se to taky nelíbí , když se bojíš vyjít ven , aby tě ňáký psychopat neumlátil kamenem. Ptám se? co je tu za tuhle dobu, vždyť jsme všichni ze stejného rodu a možná ze stejného pozemského roku narození. Často vídám v televizi vraždy , krádeže a znásilnění, mám z toho zlost a je mi také smutno že to někdo udělá.. Lidstvo ještě nepochopilo dar života , tohle jim stále uniká , prostě když jeden život skončí , jiný tam ten nedokončení. Jak může někdo zničit život někomu jinému , vždyť ta dotyčná osoba chtěla žít , chtěla poznat lásku , chtěla poznat přítele .. zrušil si její sny , konec se všedními dny .. konec všemu a ty slzy i její něhu. Co ty děti které se mohli díky nim narodit , díky tomu to světu nepoznají nikdy život …takhle jejich duši zahodit , místo aby v klidu mohli odrodit , teď pláčou s pláčem slzy stékají , dále smysl hledají … svůj osud stále neznají .. dokud se svět nezmění , bude tady nebezpečno .. kdy se pláč ve smích promění? .. to nikdo neví kromě toho osudu .. jenže ten nic nepoví. Možná by byla snaha , snad dobrá rada , kde pak je? .. člověk šťastný jen když miluje.