První sníh
První sníh
Sněží a tak trochu v každičkym z nás
někde se probouzí idea rodiny,
soudržnost, přijetí, tichoučkej hlas
šeptá nám do ucha všechny ty tóniny
ve kterých pro druhý zlomil bys vaz.
Není to nádhera? Kouřící komíny,
měkoučký světlo, no krása všech krás.
Nenech si nakecat, že jsou to kraviny.
Vždyť lidi sbližuje láska
...a mráz.
Komentáře (8)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Měsíc jsem Tě nečetl... a tohle je skvělé. Prozaickém jazyku a tak oslovující! Rád jsem přečetl.
10.12.2019 22:43:40 | šerý
Super!!! Obsahem i formou. Nadšeně ťukám na ST a přidávám pozdrav z Prahy. Daniela
14.11.2019 21:23:15 | danaska
Asi jsi víc ze severu. U nás se píší chvalozpěvy na mrhoulení..:)
Opět radost číst.
12.11.2019 21:36:00 | Now
Nooooo. Tak to čučim. Verš i rytmus na každým řádku. To už chce trochu píle si s tím pohrát. Dokonce i každej řádek má smysl a není jen vsuvka o ničem, co chce zachránit rým. Super. Jen bych možná za ...soudržnost, přijetí ... dal tečku, bo na chvíli sem byl zmatenej, že tichoučkej hlas k tomu patří., Čárky neřešim. Mé první ST.
12.11.2019 19:11:53 | praetorian
Od doby, co nepíšu písničky, už tomu rytmu moc nedávám, resp. ho schválně a nadšeně experimentálně rozbíjím na sto a jeden způsob. A většinou už vlastně ani nerýmuju. No, vlastně už většinou ani nepíšu :D Ale když nám teda dneska napadlo...
12.11.2019 21:19:19 | Descardea
Tak to mám štěstí, že jsem tě objevil v bývalé formě. :) někde nějaký odkaz na písničku i s hudbou?
12.11.2019 21:32:16 | praetorian
To už bych snad ani nikde neprezentovala :D Texty tu určitě někde mít budu, ale záznamy asi neexistujou nebo o nich nevím. A po těch letech už je to jakoby to psal někdo jiný.
Já se v těch úplně pravidelných rytmech už celkem dost nudím, málokdy mám chuť tak psát, je to vždycky takový čistý a naivní...
12.11.2019 22:04:34 | Descardea